Galantnost u mužů – vítána!
My si toho totiž všímáme!
Nedávno jsem byla kamarádem upozorněna na to, že být ke mně galantní je trochu oříšek. Prý by mi kolikrát rád podržel dveře, ale jsem prostě rychlejší.
No jo, jenže… jsem vysoká (o tom už jsem psala) a muži v mém okolí ke mně nikdy moc galantní nebyli. Nevím, zda je to tím, že jsem vysoká nebo prostě tím, že mě brali jako rovnocennou a možná ani nebrali v podtaz moje opačné pohlaví:-)) Prostě jsem si zvykla se v těchto záležitostech o sebe starat sama.
To ale neznamená, že si galantnosti nevšímám a nedovedu ji ocenit. Ostatně, moc dobře jsem si všimla, že sice nepustím kamaráda mi otevřít dveře (v poslední době mu občas už šanci dám:-D), ale vím, že mě i kamarádku nechává v autobuse sedět a sám u nás stojí. Nebo že nás do dveří pouští jako první. Moc dobře si těch drobností všímám a v duchu za mu za ně uděluji body.:-)
Takže pánové, galantnost není na škodu. I když vás nebudeme veřejně chválit až do nebe, v duchu si to většina z nás uvědomuje a cení si vaší snahy.
Krom toho – můj kamarád je jasným důkazem, že muži co vám rádi podrží dveře ještě nevymřeli. A to je moc dobře. Bohužel se mi zdají jako trochu ohrožený druh…
Nojo, bodejť by nebyli na vymření, když jim dáma děkuje jenom v duchu, vono to chce dát tu vděčnost trošku víc najevo, tak aby se jim lehce orosily brejle
a vsadím se že by se snažili i víc 😉
Danaver: Tak to já zase poděkuji, když mi někdo podrží dveře, ne že ne:-)
Ono je to taková podobná úvaha, jako co bylo dřív, vejce, nebo slepice :-)? Začíná galantnost u muže, nebo u ženy, která ji provokuje a vyžaduje už jen tím, že je?
Jo, a dáma má zřejmě čekat, až jí někdo ten kabát pomůže obléknout, při svlékání to platí taky :-).
… sedím v tramvaji a vidím přicházet dámu ve věku, kdy už nelze hovořit o mládí, ale ani o důchodu. A tak se prostě zvednu a nabídnu jí místo, se slovy: "Prosím, posaďte se"
Paní to očividně překvapilo, posadila se – ale bylo na ní vidět, že přetlak momentálního návalu dojmů nemůže vydržet. A tak se mě optala, zda to není že bych ji pouštěl sednout jako babičku??
Jednoduše jsem odpověděl že nikoliv, ale že my muži máme velmi málo skutečných příležitostí, jak projevit galantní chování.
(a domyslel si cosi o tom …a ženy to zároveň neinterpretovaly jako sexuální obtěžování)
Ta příjemně překvapená žena mi dala za pravdu.
Teď jen dodám, že mnoho žen naříká, že v životě potkaly jen samé idioty, ignoranty a prasáky. (etc.) A že "ti "MUŽI" jsou vyhynulý druh atd.atd. To samé naříkají muži o ženách.
Myslím si, že to je hlavě věc výběru těch žen.
Z nepochopitelného důvodu hrají ženy jakési společenské hry mezilidského kontaktu, které logicky motivují ty otravné muže k vyšší aktivitě a ti skuteční muži přestanou mít zájem dříve, než by si ta žena přála.
Typickým příkladem je oční kontakt: Je přirozené, že když se dva cizí míjející lidé potkávají na ulici, setkají se očima zhruba 2x. Jednou, když se nadálku zaregistrují – prostě vidí že "tam někdo je" a podruhé asi na vteřinu při míjení – vpodstatě korigují "vím, že procházíš kolem mne, nenarazím do tebe a zároveň dávám najevo že prostě jen projdu" .
Takto se chová většina normálních lidí.
Ne tak některé ženy. Ty potkávám a míjím tak, že je postřehnu na tu dálku … 20-30 metrů a ony pravděpodobně mne taky. Naprosto cizí ženy. Do té doby jdou volně, hlavou, i očima monitorují okolí. Pak spatří protijdoucí postavu. Od té chvíle ta ženská osoba zasekne své oči do chodníku na odvrácené straně míjení. S ocelovou strnulostí jde zbylých 30 metrů, dokud se ti dva neminou. Celá její chůze je divná, protože má hlavu těžce skloněnou a vykroucenou, aniž by byl k tomu jakýkoliv důvod. V případě, že by v tu chvíli na ulici stříleli ohňostroj, vybuchla sopka, nebo vraždili štěňátka, ta žena by nehnula krkem, svým zrakem dál propalovala asfalt v naprosto přesné linii a kdyby mohla, tak by povrchem těla splynula s chodníkem.
Můj závěr k tomuto chování je jednoznačný:
Taková žena je psychicky labilní, nebo má zásadní problém v interpretaci vnímání okolí.
Kdyby prošla a prostě 2x jednu vteřinu pohlédla na procházejícího člověka – nikdo by to neřešil. žádné koketní kukuče ani úsměvné pohledy nejsou nutné.
Takto v sobě pouze vybudovala fobii, že na ní neustále někdo zírá, dokonce že ji snad obtěžuje! A to je už velmi blízko k tomu, aby ji znásilnil za bílého dne!!! Hrůůza!
Takové chování má však úplně opačné výsledky, než žena sama chce. Muži, kteří by celkem přirozeně mohli udělat něco galantního – tak to nikdy neudělají. Buď usoudí, že žena je psychicky mimo, nebo prostě nebudou navazovat kontakt s něčím, co se věnuje pouze chodníku.
Muži, kteří jsou ožralí, kteří jsou arogantní, nebo neurvalí nic takového neřeší a právě od takové ženy začnou nevhodným způsobem vyžadovat buď pouze oční kontakt, nebo ji rovnou začnou opruzovat. Protože si to svým nepřirozeným chováním rovnou říká. Říká tím, že není sebevědomá a proto motivuje psychické slabochy k tomu, aby si na ní sami zvýšili sebevědomí. A ti nevětší blbové to zkusí nějakou vulgární poznámkou a podobně…
Na ženu, která by jen prošla kolem (včetně sebevědomého a klidného pohledu kamkoliv) si žadné hovado netroufne… mlčí a čumí.. protože takovou ženskou jen tak neuvidí. A na takovou rozhodně nemá.
Takže milé dámy.. samy se zamyslete, co vlastně chcete
A podle toho se chovejte 
V opačném případě nikdy galantnost nepotkáte.
Já osobně nikdy nezdravím ženy, které mi tu vteřinu pohledu NEVĚNUJÍ. Nestojí mi to zato.
ts, to je dost dobré pozorování. Uvědomila jsem si, že se tak taky možná chovám. Někdy i zakopnu :-). Ale zase na druhou stranu, když potkám na liduprázdné ulici ženu, tak se na ni taky nekoukám, většinou jsem zamyšlená. Musím si to probrat, co dělám a proč vlastně. Díky za zajímavý podnět :-).
Možná i trochu víc ohrožený druh. Taky hodnotím galantnost. V otvírání dveří jsem občas taky hodně rychlá, ale když en, vždycky co nejmileji poděkuji. Kamarád takhle jednou testoval, kolik holek mu poděkuju. Je smutné, že asi jen jedna z deseti! S pomocí do kabátu jsem se taky párkrát setkala, ale někdy jsem prostě rychlejší a někdy se k tomu chlapi nemaj… Nechápu souvislost tohoto článku s komentářem "ts", který píše o koukání do chodníku…