Ach jo…

Výkřik do tmy.

Naše pečlivě plánovaná dovolená utrpěla menší šok včera. Přítel totiž v práci dovolenou nedostal. Obdrží volno až dodělají rozdělanou zakázku (přičemž už skoro měsíc maká přesčasy a v práci byl i v sobotu). Proklínala jsem jejich vedoucího, který věděl, že se to nedá stihnout, ale žádné větší posily si nenasmlouval. No co už. Když to vyjde, vyrazíme o týden později. Uvidí se… Tak snad…

Ale je to k vzteku, ne že ne…. Doufám, že bude hezky – nebude pršet, protože o to hlavně šlo. A zrovna hlásili hezky…