den 2
z chaty přes Spálený Mlýn, Dolní Malou Úpu na Pomezní Boudy a zpět

Ráno vstáváme v 8 hodin. V poklidu snídáme a kolem deváté vyrážíme. Na kopci nad chatou „objevujeme" malý řopík (= část vojenského opevnění, bunkr). Poté, co přejdeme louku, ze které je nádherný výhled narážíme na modrou značku, která nás vede až do Spáleného mlýna.

Celou cestu do Spáleného mlýna sestupujeme z kopce a od Spáleného mlýna naopak začínáme stoupat. Křižujeme dětskou stezku s jejich opisovými štítky a panely s pohádkami (ve 3 jazycích – čeština, polština, němčina).
Celou cestu nám lemují horské chaty z nichž téměř každá nabízí ubytování a každá druhá občerstvení. Hodinovému manželi se cesta moc nezamlouvá z několika důvodů, tím prvním je to, že je asfaltovaná a druhým, že je na ní velký provoz, nejen turisté, ale i cykloturisté a motoristé.

Do Dolní Malé Úpy přicházíme kolem poledne. Dominantní budovou je pozdně barokní Kostel sv. Petra a Pavla z roku 1791 (byl obnoven po požáru roku 1806). Kostel je po Kvildě a Božím Daru jedním z nejvýše položených kostelů u nás. Nachází se ve výšce 965 m. Za kostelem je hřbitov obehnaný kamennou zdí a márnice s šindelovou střechou. Vedle hřbitovní zdi je plot za nímž se nachází zbytky letounu Junkers Ju 52/3m, který za druhé světové války havaroval na úbočí Sněžky, nedávno byly sneseny právě na toto místo o čemž informuje umístěná cedule.

Po krátkém obědě z vlastních zásob pokračujeme ve stoupání, o čemž svědčí i značka varující cyklisty na začátku námi vystoupaného kopce až na Pomezní boudy.

Pomezní Boudy jsou místní částí Dolní Malé Úpy, jež byla založená kolem roku 1600. V roce 1779 zde v doprovodu generála Laudona pobýval Josef II. Průsmykem mezi Smrčinou a Pomezním hřbetem vede silnice v nadmořské výšce 1050 m. Celnice stála na hranici s Polskem od roku 1841. Hraniční přechod slouží cyklistům, pěším turistům a osobním automobilům. Až na Pomezní Boudy se můžete nechat vyvézt autobusem či cyklobusem.
Po návštěvě informačního centra, kde kupuji pohlednice a turistické vizitky (zklamání, mají mít 2, ale mají pouze jednu. Nicméně slečna se omlouvá s tím, že vizitky mají objednané.) se vydáváme zpět po červené značce (Cesta bratří Čapků). U kostela sv. Petra a Pavla usedáme k občerstvení, kde si kupujeme něco k pití.

Do Spáleného mlýna pokračujeme po žluté značce. Nyní již po méně frekventované cestě se živíme borůvkami, které jsou obrovské a velmi chutné. U chaty Krakonoš,jež je nejzdobnější chalupou v oblasti se můžete kochat Čertovým mlýnem s pohádkovými postavami poháněný potokem. Současná podoba mlýna je již třetí verzí.

Ve Spáleném mlýně se napojujeme opět na modrou a vracíme se na chatu.

Více forografií jako obvykle v Galerii