den 4.

Po dlouhé době, co jsem měla porouchaný počítač, pokračuji.

Ráno se vydáváme po žluté, která nás má dovést na hrad Kašperk. Trasu máme vytyčenou následně:

z kempu až na hrad po žluté, z hradu potom po zelené do Kašperských hor ze kterých do Radešova opět po žluté a následně po červené přes Mouřenec zpět do kempu.
Počasí vypadá skutečně dobře, zdravíme vodníka u mostku vedoucímu k rozcestníku.

Bohužel hned po půl kilometru se nám značka ztrácí a za tímto mostem:

zahýbáme vpravo místo vlevo (zajímavé, někde je značka na každém rohu a když je potřeba, tak tam chybí). Naštěstí si to po dalším půl kilometru uvědomujeme a vracíme se zpět abychom se mohli vydat správnou cestou.
Hrad Kašperk máme celou dobu na dohled, což mě přijde fantastické, zatímco přítel si zoufá, jak strašně je to ještě daleko.

Na hradě jsme coby dup. Bohužel není šance získat vstupenku na oba okruhy a absolvovat každý zvlášť by stálo nejen dost peněz, ale i hodně času. Na výběr je tedy Okruh západní věž, jenž se věnuje stavebně-historickému vývoji hradu, expozici o mládí Karla IV včetně ukázet gotického oblečení, zbraní, výtvarného umění, archeologických nálezů. Druhou variantou je Okruh východní věž, která nabízí vyhlídku z 5. patra, expozici věnovanou zničení střechy věže orkánem Kryll a výstavba nové střechy, hradní palác, parkán a podsklepení purkrabství.
Mě osobně se zamlouvá více Okruh západní věž, příteli přijde zajímavý druhý okruh. Navrhuji se rozdělit, což mi ovšem neprojde. Nakonec volíme Okruh západní věž.
Gotický hrad v roce 1356 založil český král a římský císař Karel IV. Se svou nadmořskou výškou 886 m.n.m. Představuje Kašperk nejvýše položený královský hrad v Čechách. Zvláštní na hradě je to, že nemá v podstatě žádné velké obrané prvky, přesto nebyl nikdy dobit. Sázelo se zřejmě na to, že do takového kopce se nikomu nebude chtít škrábat a vyšlo to.

Kašperk je vzácně dochovaným příkladem hradního stavitelství Karla IV, lze zde spatřit cenné detaily gotického stavitelství. Na západní věži se dochovala unikátní cihlová střecha vystavěná z tvarově atypických více než šest a půl století starých cihel.

Průvodkyně nás upozorňovala na různé zajímavosti a tak jsme se dozvěděli, že Karel IV. jako mladý spadl z koně. Utrpěl tak úraz, kdy se mu dolní čelist vtlačila dovnitř a vznikl tak divný profil. Na většině obrazů si ho tak nikdo nedovolil zobrazit, ale na bustě, kterou nám ukázala to bylo jasně patrné.

K vidění bylo i dobové oblečení.

K hradu se váže několik pověstí. V hlavě mi uvízla především jedna z nich. Kdysi byl na hradě ochoz s jakýmsi mostkem z věže to věže, potom ale došlo ke zrušení tohoto mostku a zůstaly kamenné „trámky", jak vidíte na obrázku.

Jako na každém hradě se i na tomto popravovalo. Odsouzený se mohl zachránit tím, že tyto trámky kolem věže přeskáče se svázanýma nohama a zavázanýma očima. Jak už to bývá, dle pověsti se tento husarský kousek někomu podařil, dostal tedy milost. Sešel do 3 km vzdálených Kašperských Hor a tam se radostí v první hospodě upil k smrti…

Protože hned kousek od hradu je o trochu vyšší místo, ze kterého by šel hrad ostřelovat, postavili tam dříve malý hrádek. Dnes je z něj zřícenina Pustý hrádek, ale pokud se tam vydrápete stejně jako my, tak se vám naskytne pěkný výhled na Kašperk a okolí.

Odtud jsme se vydali do Kašperských Hor. Od hradu je toto městečko vzdáleno cca 3 km a je to téměř pořád z prudkého kopce (pozor na kolena!:-) ).
Kašperské Hory jsou přirozeným střediskem střední Šumavy a nejvýše položeným gotickým městem v Čechách (740 m.n.m.). Ve 14 století zde došlo k rozvoji hlubinné těžby zlata. O znovuobnovení těžby se uvažuje i dnes, ale místním lidem se zatím daří úspěšně protestovat. Bylo by škoda zničit tak krásnou krajinu, uznejte sami.
Význam Kašperských Hor ocenil ve 2. polovině 14. století i Karel IV, který zde mimo jiné založil Zlatou stezku, což byla obchodní komunikace.
Přestože je zde spousta věcí, co lze navštívit, rozhodli jsme se pouze pro Muzeum historických motocyklů (na to jsem dost lákala přítele). Patří soukromému sběrateli a nachází se v půdních prostorách (opravdu vedro) jednoho z domů na náměstí, je dobře označené. Zde jsme strávili poměrně dost času, pan majitel vám ochotně odpoví na jakékoliv dotazy a doporučí i jiná zpřátelená muzea.
Krom toho můžete v tomto městečku vidět například i kostel sv. Mikuláše, což je nejstarší zachovalá stavební památka ve města a okolí. Jedná se o gotickou trojlodní baziliku z období před rokem 1330.

Radnice, kde sídlí místní informační centrum je renesanční budovou se třemi barokními štíty a hodinovou vížkou.

Pomalu se vydáváme zpět do kempu, cesta z Radešova vede příjemně kolem řeky Otavy.

Poslední zastávkou je Mouřenec, kostelík nad Annínem. Jedná se o kostel sv. Mořice, což je románská jednolodní stavba s dvoupatrovou věží nad chórem a apsidou z doby kolem roku 1230. Ke kostelu patří i kostnice.
Ke kostelíku se váží strašidelné pověsti o kostech a kostlivcích, kteří za noci světélkují.
Odtud už to byl do kempu jen kousek.