aneb doba shonu a adventních věnců….

V neděli začal advent. Všechno to uteklo zase strašně rychle, ani se nestíhám vzpamatovat, dárky nemám skoro žádné, totální nestíhačka….
Jediné, k čemu jsem se nakonec dostala bylo vytvoření adventního věnce. Vyrazili jsme s přítelem na větvičky a během hodiny byl pak na světě, takže se tu musím pochlubit:-) Letos nebylo tolik času, tak je skromnější, ale v jednoduchosti je krása, ne?

Blíží se Mikuláš, byla jsem donucena napsat si Ježíškovi – a letos to byla docela hrůza, protože jsem si ke svému překvapení nemohla vzpomenout na nic, po čem bych tak strašně toužila…. Tudíž jsem vypotila pár věcí a nechám se překvapit. Čím jsem starší, tím bych si přála víc věcí, které se ale za peníze koupit nedají…

Také jsme po 14 dnech ochutnali Vánoční štolu, kterou jsem pekla. Proč po takové době, ptáte se? Protože se musela nechat uležet. A myslím, že se povedla skvěle – dobře vypadá, dobře i chutná, myslím, že přesně tak jak vypadat i chutnat má.

Co říci závěrem? Pro většinu lidí je advent dobou shonu, protože podobně jako já nic nestíhají. Přeji vám proto co nejklidnější advent – zkuste si to rozvrhnout tak, abyste poslední týden věci jen dolaďovali (mě to asi letos zase bohužel nevyjde:-( ).