Červenec 14

Nevím jak to chodí u vás doma, ale u nás děláme všichni všechno, podle toho jak je potřeba. Nedávno mě překvapil tatínek kamarádky, se kterým shodou okolností momentálně (opět) pracuji (brigáda). Měli těsně před dovolenou a vypadalo to, že až půjde z práce, tak začne pršet. Ještě uvedu, že jeho děti jsou dvě holky, dcery zhruba mého věku (jedna stejně stará jako já, druhá o rok mladší).

"Já tu zahradu snad neposekám," prohlásil. "Tráva je už docela vzrostlá, myslel jsem, že to před dovolenou ještě stihnu."
U nás většinou seče trávu brácha nebo taťka, ale v případě nutnosti se sekačky chopíme kdokoliv a tak jsem se zeptala: "A proč vám to neposečou třeba holky? Alespoň nahoře, chápu, že ten svah se seče blbě, musí se brát asi strunovka."
"Holky? Proč holky? Holky nikdy nesekaly, sekání je moje práce."
Podivila jsem se nad tím a nadhodila, že u nás děláme práce jak je potřeba.
"Stejně tak, jako nikdy nemyly auto, na to bych je nenechal šáhnout. Já zase netuším jak se ovládá pračka, nemyji nádobí, nežehlím a pokud nemusím tak nevařím. Pral a vařil jsem snad jen jednou, když byla žena v porodnici."

K tomu již nemám co dodat, auto myjeme podle toho kdo má jak kdy čas. Domácí práce máme rozděleny my sourozenci abychom ulehčili rodičům (mám tím na mysli utírání prachu, vytírání podlahy a luxování). Vaříme podle toho kdo je doma a jak se domluvíme. Třeba dnes jsem si do práce nesla výborný guláš, který dělal taťka. Jak je však vidět, v některých rodinách stále platí, že jsou "ryze mužské a ryze ženské" práce.

A jak je tomu u vás?

Ps: A než jsme šli z práce, tak skutečně začalo pršet…