Duben 17

Tak to nečtěte, protože jsem hodně naštvaná, opravdu hodně naštvaná

Pracuji na jednom projektu do školy. Nebudu ho zatím prozrazovat, protože se mi příliš nedaří, bohužel hlavně díky lidem. Před skoro měsícem jsem psala jedné paní z TBS (technické a bytové služby) e-mail a žádala ji o schůzku a možnost si rozhovor nahrát. Neozvala se ani po třech týdnech. Nabyla jsem dojem, že mail asi často nečte…

Proto jsem jí minulý týden zavolala. Zjistila jsem, že mail četla, neuráčila se mi odpovědět, odpoví mi na cokoliv, ale na kameru odmítá vystupovat. Budiž, domluvila jsem se s ní na dnešku (tomto pátku). Ptala jsem se, v kolik hodin mohu příjít – řekla, že jí to je jedno, prý je v kanceláři do 14:30.

Ve 12:30 jsem zaklepala na dveře kanceláře. Otevřela mi milá (možná až příliš mladá) slečna, bohužel to nebyla ona. Zjistila jsem, že dotyčná paní si vzala na dnešek dovolenou. Slečna po mém prohlášení, že na dnešek jsem s ní ale měla domluvenou schůzku vzala telefon a zavolala jí. Bohužel, mé jméno jí nic neříkalo, musela jsem vše uvést na pravou míru a daná dáma mi oznámila, že naši telefonickou domluvu na dnešní schůzce nepovažovala za závaznou, když jsem se znovu neozvala. Myslela jsem, že mě klepne pepka!

Má cenu se snažit dělat na projektu který jsem si vymyslela sama, když mi všichni státní zaměstnanci placení z našich daní hází klacky pod nohy? A to jsem to potřebovala stihnout všechno do konce semestru a čas mám jen v pátek – jenže za 14 dní budou v pátek státní svátky… A pak se pokoušejte být kreativní….