Provozuji adrenalinový sport – nedobrovolně
adrenalinová turistika nemusí být vždy s příplatkem
Nad Českými drahami jsem tu už "plakala," nedá mi to však, abych si nepostěžovala znovu. Jak stále říkáme JE TO O LIDECH. Mě by docela zajímalo, jaké jsou povinnosti pracovníka Českých drah vůči nám zákazníkům, jak je to v případech zpoždění vlaků (musí na sebe vlaky čekat? do jakého časového horizontu?…) apod. Také s podáváním informací nejsem spokojená.
Pro vysvětlení uvedu několik příkladů.
V pátek – cesta domů. Vlak EC zpoždění 10 minut, doufala jsem, že v další stanici na ono EC obyčejný rychlík. Bohužel nečekal (ujelo mi to ani ne o 5 minut!) a tak jsem na dané zastávce musela čekat přes hodinu a půl. Smůla no… Blbé je, že tyhle EC mívají zpoždění pravidelně (jediné štěstí, že už za ně není příplatek!)
Situace ne tak stará. Jela jsem osobním vlakem, který měl zpoždění, přesto jsem doufala, že to stihnu na rychlík. Pro jistotu jsem se zeptala průvodčí, která neváhala. Vytáhla mobilní telefon (dle jejích slov služební) a zavolala do oné stanice, kde jsem měla na rychlík nastoupit. Požádala je, zda by rychlík mohli případně pozdržet než dorazíme – že dojedeme v podstatě ve chvíli, kdy má rychlík odjíždět. Rychlík jsem stihla a byla jsem věčná oné průvodčí, že tam pro jistotu zavolala (nakonec ho nemuseli zdržet).
Situace z dnešního rána. Osobní vlak má vyjíždět ze stanice ze které jedu já. Ve stanici kde mám přestupovat na rychlík mívám zhruba 20 minut času. Naskočilo spoždění 5 minut. Říkala jsem si, že je to pohoda, alespoň nebudu muset v následující stanici tak dlouho čekat. Jenže ouvej, z oněch pěti minut se vyklubalo nějak hodně minut a já měla pocit, že to nestihnu. Po vyjetí vlaku jsem se vyloženě modlila ať jedeme!!!! Jako na potvoru jel vlak rychlostí "blesku." Nedalo mi to a v naději jsem se obrátila na průvodčího s dotazem, zda bych mohla ten rychlík stihnout (doufala jsem, že tam třeba zavolá a řekne jim ať ho pět minut zdrží, případně jsem měla malou naději, že onen rychlík bude také opožděn). Průvodčí se na mě pobaveně zazubil a odvětil, že pokud ten rychlík neprofrčel kolem nás tak mám jistou šanci…
Tak mi vysvětlete, jaké je standardní chování. Jak se má průvodčí v takových situacích chovat??
A zhruba poslední věc. Jezdila jsem přes jednu stanici dvakrát, protože rychlík tam přestal stavět. Na dvou pokladnách mi bylo řečeno, že nelze tuto trasu tedy vytisknout na jednu jízdenku (za dob tarifních pásem by to samozřejmě vyšlo levněji). Nechtělo se mi tomu věřit a tak jsem zvědavě mailovala do Prahy na ústředí ČD. Odtamtud mi odpověděli totéž co na pokladnách.
Před čtrnácti dny jsem jela vlakem. Průvodčímu jsem omylem dala druhou jízdenku (ta trasa musí být tedy na dvou) a on mi řekl, že to jde vytisknout na jednu. Stačí tam prý nastavit, že se určitým koridorem projede dvakrát. Myslela jsem, že mě omejou! To mě tedy podržte. Takže jsem rok a půl platila dražší jízdné, protože nikdo nic neví??? Průvodčí mi řekl, že od zrušení tarifních pásem je to stejně jedno. No jo, ale já tou trasou jezdila i předtím….
Opravdu nechápu politiku ČD. Jediné co vím je to, že já mám cestování vlakem docela ráda. Pokud ovšem nespěchám a jede mi pak ještě něco dalšího. Jinak je to docela adrenalinový sport (je fajn, že ČD myslí na protažení končetin po ránu, ale zase bych to nepřeháněla) a ten já tedy provozuji v tomhle směru nedobrovolně. Na druhou stranu, není nad to učit se komunikovat s lidmi a učit se odolávat stresu, že….?
4 rokyČtyři roky jsem den co den jezdil vláčkem ze Žatce k nám na dědinu dom. Cca hodina cesty, naštěstí jsem nemusel nikdy přestupovat :)) A bylo to krásné cestování, kdy sleduješ krajinu (ano, tu samou, ale v době plynoucí se měnící), lidi (většinou ti samí) a tak. A ti průvodčí se také neměnili, s jedním jsem si často docela dobře povídal… Cestování vlakem mělo svou neopakovatelnou romantiku, škoda, že ĆD to tím co popisuješ kazí… Ale jak jsem měl šanci zjistit, není to česká specialitka :-))
Měj se krásně. A.
Pochopit systém všeho ohledně ČD je asi podmíněno IQ minimálně 140, protože normální člověk nemá šanci se v tom vyznat.. to se týče hlavně všech těch jejich super novejch slev…
a naopak, u něčeho si člověk zase říká, že ti, kdo to vymysleli, nemají kouska selskýho a logickýho rozumu… Na pozdim jsem nejela do prahy snad jedinkrát, abysme rychlíkem nepřijeli o nejmíň půl hodiny později… v zimě udělali super nový nařízení o čekání všdech přípojů maximálně o 5 minut. Super, už to tolik zpoždění nemá… ale zároveň moje vlaky posunuli ještě blíž k sobě a pokud se rychlík sekne o čtvrt hoďky, což se stát taky může… tak mi ta „svině malá“ (jak to kouzelně označila exspolubyldící) couravá místní ujede o pár minut, ačkoli by to s přehledem dohnala v zastávce, kde se na jednokolejce kříží s protijedoucím vlakem…
No ale co mě kdy ve vlaku dostalo nejvíc… je to přesně tak, jak píšeš – záleží, na koho narazíš! http://terryle.bloguje.cz…bna.php
To TeriNo, někdy si nejsem jistá ani tím, že by to pochopil člověk s IQ 140:-))) Ale jinak s těmi spožděními to je hrůza – hlavně když se přesedá. Nejhorší je, když další spoj už nejede – spolužačka se takhle jednou u posledního spoje zeptala zda to na ně počká (mělo to spoždění asi 15 nebo 20 minut) a průvodčí se jí vysmál a řekl, že má smůlu. A blbé je, že nejelo ani nic zpět (mě když se mi to stalo tak jo, cesta co trvá normálně dvě hodiny tak trvala čtyři, ale dostala jsem se alespoň zpět domů – já vím za čtyři hodiny z domu domů je síla….).