Leden 16

Chlubící článek:-D

Já vím, teď si budete určitě říkat, že tu něco smrdí (samochvála), ale já se prostě musím pochlubit – v pátek nám začalo zkouškové a já dnes dala poslední zkoušku!! Sice jsem ani moc nedoufala, že se to podaří, ale vyvedlo se! Tímto bych chtěla poděkovat všem kdo mi fandili, rodině, všem kamarádům a i těm nahoře! Všichni máte mé velké DÍKY!

No, aby té radosti nebylo zase tolik, tak cesta domů se mi protáhla o dvě hodiny. Kdo umí ten umí a kdo umí tak to jsou České dráhy (tímto srdečně zdravím). Těsně před městem ve kterém obvykle přestupuji nám musel pod vlak vběhnout zajíc a něco tam porouchat – fakt nechápu, obyčejný zajíc!!! Byli jsme upozorněni na to, že pro nás bude muset dojet nějaká lokomotiva – no bezva. Průvodčí se nás všechny pěkně vyptal na které navazující spoje jsme měli na zastávce čekat aby si zatelefonoval a nakonec nám oznámil, že na nás nepočkají!!! No co, říkala jsem si, radost si nenechám pokazit. Nakonec pro nás žádná lokomotiva nedojela, ale dorazili jsme svépomocí – jakýsi nádražák či snad opravář co jel s námi vlakem to dal sám do kupy a díky tomu jsme těch pár kilometrů zvládli (jinak bychom se zřejmě načekali). Vlaky samozřejmě nikde, takže 45 minut čekání na další spoj – ten nakonec dorazil jen s pětiminutovým zpožděním. Na další zastávce zpoždění 10 minut a nakonec čekání na velkém železničním uzlu hodinu na další spoj, neboť nic nejelo. Ale radost mám stejně!:-)

Všem co to ještě nemají za sebou přeji hodně sil a klidné nervy.

A propos, nervy. Asi ještě nevíte, jak to u mě chodí – abyste byli trochu v obraze – dnes ráno jsem se vzbudila v 5:30 a ne a ne zabrat. Neustále jsem se převalovala a přemýšlela nad látkou. Začalo se mi chtít na záchod, ale vydržela jsem dokud nezazvonil budík (nechtěla jsem budit spolubydlící). Potom čekání s dalšími spolutrpiteli ve třídě. Snídaně – uvažování zda to zvládnu (jako najíst se). Přecházení po chodbě (bylo to ústní) a zjišťování všeho co ještě neumím, následá snaha to narvat do krátkodobé paměti. Pocity že se pozvracím – takže jsem dýchala velmi zhluboka (jako u porodu:-D). Podobný stav těsně před tím, než jsem vešla do dvěří a nakonec šťastný úsměv:-) Akorát jsem ještě zapomněla poznamenat, že na záchod se mi chce zhruba co 5 minut:-)
Takže ještě jednou všem pevné nervy a druhý termín to kdyžtak jistí, no ne?:-)