Mám „TO“:-)
Chlubící článek:-D
Já vím, teď si budete určitě říkat, že tu něco smrdí (samochvála), ale já se prostě musím pochlubit – v pátek nám začalo zkouškové a já dnes dala poslední zkoušku!! Sice jsem ani moc nedoufala, že se to podaří, ale vyvedlo se! Tímto bych chtěla poděkovat všem kdo mi fandili, rodině, všem kamarádům a i těm nahoře! Všichni máte mé velké DÍKY!
No, aby té radosti nebylo zase tolik, tak cesta domů se mi protáhla o dvě hodiny. Kdo umí ten umí a kdo umí tak to jsou České dráhy (tímto srdečně zdravím). Těsně před městem ve kterém obvykle přestupuji nám musel pod vlak vběhnout zajíc a něco tam porouchat – fakt nechápu, obyčejný zajíc!!! Byli jsme upozorněni na to, že pro nás bude muset dojet nějaká lokomotiva – no bezva. Průvodčí se nás všechny pěkně vyptal na které navazující spoje jsme měli na zastávce čekat aby si zatelefonoval a nakonec nám oznámil, že na nás nepočkají!!! No co, říkala jsem si, radost si nenechám pokazit. Nakonec pro nás žádná lokomotiva nedojela, ale dorazili jsme svépomocí – jakýsi nádražák či snad opravář co jel s námi vlakem to dal sám do kupy a díky tomu jsme těch pár kilometrů zvládli (jinak bychom se zřejmě načekali). Vlaky samozřejmě nikde, takže 45 minut čekání na další spoj – ten nakonec dorazil jen s pětiminutovým zpožděním. Na další zastávce zpoždění 10 minut a nakonec čekání na velkém železničním uzlu hodinu na další spoj, neboť nic nejelo. Ale radost mám stejně!:-)
Všem co to ještě nemají za sebou přeji hodně sil a klidné nervy.
A propos, nervy. Asi ještě nevíte, jak to u mě chodí – abyste byli trochu v obraze – dnes ráno jsem se vzbudila v 5:30 a ne a ne zabrat. Neustále jsem se převalovala a přemýšlela nad látkou. Začalo se mi chtít na záchod, ale vydržela jsem dokud nezazvonil budík (nechtěla jsem budit spolubydlící). Potom čekání s dalšími spolutrpiteli ve třídě. Snídaně – uvažování zda to zvládnu (jako najíst se). Přecházení po chodbě (bylo to ústní) a zjišťování všeho co ještě neumím, následá snaha to narvat do krátkodobé paměti. Pocity že se pozvracím – takže jsem dýchala velmi zhluboka (jako u porodu:-D). Podobný stav těsně před tím, než jsem vešla do dvěří a nakonec šťastný úsměv:-) Akorát jsem ještě zapomněla poznamenat, že na záchod se mi chce zhruba co 5 minut:-)
Takže ještě jednou všem pevné nervy a druhý termín to kdyžtak jistí, no ne?:-)
České dráhy sucks!Jó holka, já jezdím do školy z ČB do Brna již třetím rokem a cesta je pořád stejně dlouhá (4,5 hodiny), spoždění v průměru 15 minut a v zimě je ve vlaku neskutečná kosa, hlavně kolem Vysočiny. Oni snad netopí! Navíc letos zdražili jízdné s tvrzením, že pro ty, kteří jezdí delší trasy (třeba já) to bude ale levnější. Skutek utek, zdražilo se o 13 Kč. Nevím co si České dráhy představují pod pojmem „delší trasa“, ale mě 4,5 hoďky ve vlaku přijde dost.
Jinak gratuluji ke zkouškám!
Jsem moc rád, že mé prosby byly vyslyšeny a snad při Tobě stálo štěsí.
Velkáááááááááááááááááá gratulace. :-))))
To vodny: Kamarádce, co jezdí do ČB vlak také zdražil:-( I autobusy zdražily… ale blbé je, že třeba skupinové slevy už nejsou co bývaly! a díky:-)
To „ty víš kdo“: Ano, myslím, že opravdu vím a díky!!!
To Daves: Díky!
Všem vám moc děkuji!
Ahooja gratulace veliká.. napadá mě, kolik jsi těch zkoušek měla? já už mám zkoušky pro teď taky za sebou, ale to se to kecá, když měl člověk jednu a navíc ještě za zásluhy ze semestru…
Jo, k nadávání na ČD se připojuju, taky mi podražili, o 11 korun, syčáci… a o zpožděních ani nemluvě, na podzim jsme do Prahy jezdili běžně s půlhodinou až hodinou seka… teď už to je teda o něco lepší, ale zase prý s oblibou odjíždějí přípoje ve ždáře a nečekají na rychlík… svině malý, jak řekla kámoška =o)
To Teri: Měla jsem 4:-) Z toho jsem jednu považovala za jednoduchou a ostatních se děsila:-) No, prostě ČD to snad už ani nemá cenu komentovat…
Závidím – miluju ten pocit úlevy, když si po konci zkouškového můžu říct „hotovo“.
Mě čeká ještě jen jedna zkouška, ovšem dost hutná. Už teď je mi jasné, že budu vzhůru od 5 hodin a nejspíš se vzbudím s bolestí čelistí – když mám nervy, tak je ve spánku drtím k sobě… Zatím ještě slastně slintám na polštář – zkoušku mám „až“ za 10 dní…
To Iv: Neboj, to zvládneš! Jsi přeci chytrá holka, no ne? (mrk, úsměv)