a co budete dělat vy?

V neděli jsem takhle seděla s přítelem v nemocnici a čekali jsme na výsledky mých vyšetření. Bavili jsme se samozřejmě tak nějak o všem možném až jsme se dostali k tématu důchod. Mělo na to také vliv to, že jsme předtím shlédli společně film Vratné lahve a já si vzpomněla na hlášku: "Pořád sis kupoval knížky s tím, jak si je přečteš až budeš starej a teď tady leštíš kolo!" (nebo tak nějak to bylo).

Takže co budeme dělat až budeme staří? Můj přítel rozvinul teorii, že všichni v podstatě dělají to, co dělali za mládí, nebo co dělat chtěli ale nestihli to nebo na to neměli čas. Takže on bude prý pařit:-D
Staří lidé neměli za mlada televizi a tak si četli. Když se k nim potom televize dostala, byli zvyklí si číst a tak se nezačali televizi masově věnovat, ale zase si po večerech četli.
Dnes si staří lidé stěžují na to, že mladí málo čtou – přítel rozvinul teorii, že je to možná dobře (no, s tím tedy já nesouhlasím). Důchodci totiž zase třeba neumí používat počítače.

Generace našich rodičů už naopak televizi znala více, takže oni teď i ve stáří místo knihy berou do rukou večer televizní program a sledují různé pořady. Také hudba kterou poslouchají je poněkud odlišná než oblíbená muzika našich babiček, ale jejich písničky mají také rádi – je to dané zřejmě tím, že tehdy šla doba přeci jen pomalej. (Vyjímkou je údajně můj taťka, který jako jeden z mála členů svojí generace raději kouká do monitoru než do televize, ale takových prý moc není).

No a pak jsme tu my. Co budeme dělat my až budeme staří? Jak už jsem říkala na začátku, tak například můj přítel bude pařit – tj. hrát hry na počítači, protože by to teď dělal rád, ale nemá na to čas (upřímně, dovedete si někdo představit sedmdesátiletého dědečka sedícího u počítače a vraždícího mnichy pomocí myši?). Co budu dělat ve stáří já, tak to opravdu nevím, protože hrozně ráda čtu a najdu si na to čas teď a snad i ve stáří, nicméně se zřejmě budu dívat na televizi a sedat k počítači apod. Můj osobní dojem byl ten, že hudba dnešní doby se nebude příliš odlišovat od hudby, kterou budou poslouchat naše děti a vnoučata, ale bylo mi řečeno, že je to nesmysl. Chcete vědět proč? Když prý hrajou dnes v rádiu moderní hudbu našich rodičů například Beatles, tak si to poslechneme a možná se nám ta písnička líbí, ale ruku na srdce, kolik z nás by to poslouchalo celý den? Takže možná stejně jako dnes naše babičky říkají nám ať vypneme ten hrozný řev (a to stačí si pustit třeba jen Kabáty nebo nějaký poamlý ploužák) a dáme tam "normální" (rozuměj dechovku) hudbu.

A co budete dělat vy, až budete staří? Myslíte si, že to bude skutečně tak, jak jsem nastínila?