Ano, jsem závislá…

Minulý pátek jsem spěchala ze školy na vlak. Cestou mě napadlo, že knihu, kterou mám v batohu "dorazím" během ani ne 10 minut – zbývaly mi už asi jen dvě strany. Začala jsem přemýšlet co budu dělat. Uvažovala jsem dokonce o tom, že se cestou od vlaku (a to mi prosím cesta trvá přes dvě hodiny) stavím ještě do knihovny, abych si ve volných chvilkách během čekání na autobus (kterým bych jela sotva 10 minut) mohla chviličku číst. Pak mě napadlo, že je to hloupost, protože mám doma z knihovny půjčené ještě 3 knihy, které jsem nepřečetla.

Začala jsem uvažovat, zda se jedná o závislost (nebo úchylku?:-D). Onen týden se mi totiž podařilo zdolat dvě knihy – pravda, ta druhá měla jen 150 stran, ale i tak…

Faktem je, že mívám období, kdy nečtu téměř vůbec a období (jako třeba teď), kdy si s sebou nosím nějakou knihu stále. Je to jako závislost. Zbožňuji prostředí těch knih, odpoutání se od reality a žití v naprosto jiném světě (většinou když na mě někdo mluví, tak ho nevnímám a když konečně začnu dávat pozor, tak pokukuji po knize, protože mě zajímá pokračování). Nevím, zda jste někdy něco podobného zažili. Já když vidím, že se blížím ke konci knihy a kniha se mi líbí, tak strašně dychtím po tom, aby jí ještě přibyly stránky – zároveň oddaluji chvíli dočtení knihy tím, že chvílemi dělám něco jiného a těším se až to dočtu. Postavy z knih mi přijdou jako důvěrní přátelé a nechce se mi s nimi loučit – člověk se s nimi docela sžije. Zároveň se šíleně těším na knihu další:-)

Nakonec jsem si řekla, že tahle závislost příliš škodlivá není a naopak mi může prospět. Není to jako být závislá na drogách, alkoholu, automatech, čokoládě… Jediné, co si mohu poškodit je zrak, ale ten si v podstatě kazím i obyčejným koukáním po okolí nebo na televizi, počítač aj.

A na čem jste závislí vy?