Leden 17

Víte to někdo?

Nedávno jsem se zeptala svého přítele, kam se v našem vztahu vytratila romantika (mám chvíle, kdy mi to tak přijde a chvíle, kdy mám pocit, že je všechno děsně romantický). Vysvětlil mi to jednoduše: "No přece nikam." Chvíli jsme se na to téma dál bavili a já zjistila, že my holky máme zřejmě o romantice poněkud jiné představy, než kluci.
Tady je kousek našeho rozhovoru:

Můj přítel: "A co je podle tebe romantika? Když si to přikrosím na bílim koni, zrasím si tam nějaký zrůdy a pak tě vysvobodím?"
Já: "No třeba – i když tohle jsi trochu přehnal. A co jako pro tebe? To že si to potom hezky užijeme?"
On: "No, třeba."

Rozhovor pak (samozřejmě) pokračoval v poněkud normálnějším tónu (alespoň vidíte, jak se normálně bavíme:-D). Ale podstata byla taková, že pro mě je romantika něco jiného než pro něj. Došlo mi, že je to dáno zřejmě pohlavím. Holky jsou beznadějné romantičky a představují si prince na bílých koních jako udatné rytíře. Naopak kluci si pod pojmem romantika představují poněkud něco jiného, většinou to, co my holky tak nějak automaticky považjeme za samozřejmé, normální, obyčené… A proč? Protože slovo romantika máme spjaté většinou s něčím mimořádným, neobvyklým…
Nejhorší asi je, když my holky přijdeme o něco, co jsme považovaly za samozřejmé – to pak děsně dumáme nad tím, co jsme udělaly špatně. A včera mi to došlo – když přijdeme o něco co považujeme za samozřejmé a kluci za romantiku – ztrácíme tak romantiku? Přestáváme být pro kuky zajímavé? Jsme již okoukané, že klukům nestojíme za kousek romantiky (tedy to, co za ni považují oni?).

A můj dotaz tedy zní: Co je podle vás romantika? Co je podle vás romantické? Jak si romantiku představujete? A udělali jste v poslední době něco romantického (a co to bylo)?