Tma
Prosinec
10
Další z mých básní
Černo černá tma pěkně tmavá je samota jak nejtemnější temnota, černo černá tma!
Po tmavé noci světlý den je mi pomoci? kdo pomůže jen????
Všichni mě opustili kamarádi, přátelé, mí nebližší mým přítelem zůstala tma nejtišší.
Ale no takVždyť Tě nikdo neopouští.:))
To Augustus:A jak to můžeš vědět??:-))
Máš pravdu, nemůžu.Ale mohu se domnívat. Znám Tě jako někoho, kdo spíš opouští, než je opouštěn. A nezlob se, ale Ty na mne nepůsobíš dojmem člověka, který má nějaké skutečné problémy.
To Augustus:Co ty o tom všem víš?? Domnívám se, že se hluboce mýlíš, ale nebudu ti nic vyvracet. O tom, co je skutečný problém by se daly vést dlouhé dobaty a věř, že pro každého je to něco jiného. A co se týče mě, myslím, že MÁM SKUTEČNÉ PROBLÉMY už jen z toho důvodu, že jsem skutečná…
TmaTaková normální básnička, ale ta poslední „sloka“, jestli se to tak dá říct, je hodně dobrá, tvoří dobrou pointu. Jen doufám, že to není skutečnost. Protože pak bys na někoho zapomněla!
Na mě působíš jako člověk, který má skutečné problémy, asi to bude tím, že tě znám trochu líp (a ne jen povrchně), ale taky na mě působíš jako někdo, kdo se umí se svými problémy poprat a kdo má přátele, kteří mu pomůžou. Kdyby něco – ještě ti něco dlužím za jisté materiály:).
moc hezký