Svatba nebo „do pelíšku na psí knížku“?
Chcete se vdát/ženit?Nedávno jsem uvažovala nad tím, zda má v dnešním světě ještě vůbec cenu, aby se lidé brali. Je svatba v přetechnizované době přežitkem?
Dnešní mladí lidé spolu čím dál tím více žijí takzvaně na psí knížku, brát se většinou ani nehodlají – takhle jim to prostě vyhovuje. Donutilo mě to proto k zamyšlení se nad výhodami a nevýhodami sňatku manželského oproti životu „na hromádce“ a naopak.
Co se týče manželství vede jako jeden z důvodů pořízení si dětí. Aby děti měly stejné příjmení jako otec s matkou. Dále mě pak napadá, že manžel vás nemůže jen tak opustit – je to možná trochu hnusné, na druhou stranu je to jakási pojistka. Navíc když máte děti a žijete spolu „jen tak“ může od vás partner kdykoliv odejít a nemusíte na děti nikdy vidět ani korunu. Pokud se vaše a partnerovy příjmy podstatě odlišují můžete využít jedinečnou možnost společného zdanění manželů. Přiznejme si to však naprosto otevřeně – toto zdanění se týká opravdu velice malého procenta obyvatel v naší republice.
Jaké jsou tedy výhody života „na psí knížku“? Pokud nemáte děti, je v tomto životě určitá svoboda – i když to, že vás může partner kdykoliv beze slova opustit (ne že by to v manželství nešlo, ale myslím, že je to složitější) považuji spíše za adrenalin. Lidé, co spolu takto žijí tvrdí, že nepotřebují papír na lásku – nabízí se otázka – je uzavření svazku manželského dostáním papíru na lásku?
Nechci, aby jste si mysleli že jsem proti žití na psí knížku zaujatá, myslím si, že je velice přínosné si to před svatbou spolu zkusit nanečisto. Přesto mi z mého pohledu na věc přijde svatba a „papír na lásku“ (kterou vám nikdo nikdy nezaručí) jako lepší řešení. Co si myslíte vy? Chtěli byste se v budoucnu oženit/vdát nebo dáváte přednost žití jen tak na psí knížku?
Vždycky záleží na tom, co tomu dotyčnému páru vyhovuje. Ale faktem je, že manželství má spíš praktický význam, alespoň v dnešní době. Pokud se dva lidi mají rádi, nemyslím si, že by na tom něco změnilo to, že se vezmou, nebo nevezmou. Ale nemáš pravdu v tom, že pokud někdo opustí dítě, byť s jeho matkou nebyl ženatý, tak že nemusí platit alimenty. Vyživovací povinnost se totiž určuje podle rodičovství a ne podle manželství a k tomu aby byl někdo otec, nemusí být nutně manžel:-). Dokonce existuje i něco jako vyživovací povinnost na nenarozené dítě – tedy spíš příspěvek pro těhotnou ženu.
Pěkné!To si piš, že bych se chtěla vdát! Ne jen kvůli stejnému jménu, ale když už k sobě patříte duševně i tělesně, proč ne i na papíře? Navíc souhlasím se všemi důvody, které jsi napsala. A ani bych neřekla, že jsi zaujatá proti žití na hromádce, protože jsem si chvilku myslela, že právě to bys chtěla. Článek máš vcelku objektivní. Na svatbě mi připadá krásné ta možnost, že jdeš v těch krásných šatech, že máte společné prstýnky, že máte chuť do celého světa vykřičet, že k sobě patříte a chtěli byste napořád… tak tohle si představuju pod svatbou.
otec neznámýTo gembi: A co když je otec zapsaný jako „neznámý“ a přesto spolu ti dva žijí?
OkroužkováníTo angelika: A také to, že máš svého chlapa jaksi „okroužkovaného“ – když ženská vidí u chlapa prstýnek, tak od něj jde raději dál:-)
SouhlasTo Veronika: Jojo, přesně tak. Ale někteří chlapi je nenosej.
Nejde jen o láskuManželství má také významnou funkci společenskou. Znamená totiž rodinu a ta je základem státu, kterýžto je páteří společnosti. A když začnete rozebírat tyhle základy, věřte mi, že to není sranda a pocítíme to všichni, možná již brzy.
Proto jsou vztahy na psí knížku obecně nemorální a měly by být také postihovány.
Nejsem proti tomu, aby si to lidé před svatbou nějakou dobu zkusili. Právě naopak! Ale nesmí se to protáhnout na neurčito.
Pokud někdo bere manželství jako cár papíru, pak tragicky nechápe jeho smysl. A pokud někdo ten smysl vyloženě odmítá, tak ať si žije někde jinde a sobecky nevyužívá výhod, které z něho plynou.
Lidé se často neberou i z ekonomických důvodů. Takováto „svobodná“ matka má pak nárok na vyšší sociální dávky, což je sprosté zneužívání sociálního systému, které by se mělo trestat (např. odebráním dítěte).
Možnost „otec neznámý“ by se v rodném listě dítěte neměla vůbec povolovat a pokud ano, tak jen ve výjimečných případech upravených zákonem (např.znásilnění u nějž nebyl nalezen pachatel). Pokud matka není takovýmto zvláštním případem a přesto není ochotna či schopna uvést otce dítěte, měla by automaticky tratit nárok na veškeré sociální dávky.
To by pak bylo ve společnosti mnohem méně problémů.
Ad kroužkování chlapů: V podstatě s Tebou, Angeliko, souhlasím. Ale tak vtipně vyjádřeno jsem to snad ještě neviděl.:))
Chlapi, kteří jsou ženatí, a nenosí prstýnky by za to měli být postihováni. To samé by mělo platit pro ženské.
Kroužkování a jinéTo Augustus: Díky za příspěvek, který byl opravdu k věci. Tvého názoru si v tomto cením – bohužel, vezmi si, kolik lidí se dnes bere… Ad. kroužkování – pleteši si pisatele, ale to nevadí, jsem ráda, že tě to pobavilo:-)
Thanks and sorryStoupající počet rozvodů stejně jako devalvace mravních hodnot, ke kterým manželství samozřejmě patří, neodmyslitelně souvisí s postupujícím rozkladem společnosti. Nejenomže ubývá sňatků, ono se rodí i méně dětí. Protože děti jsou zkrátka zátěž (nejenom finanční) přinášející problémy do života těm, kteří by si jenom chtěli sobecky užívat. A taky proto,že by to spoustě holkám zkazilo postavu/kariéru. Ten problém, o němž píšeš, má hlubší podstatu. Vím, kde má kořeny a jak ho vyřešit. Ale to by se spoustě lidí asi nelíbilo a stejně to není tak úplně předmětem této diskuze.
Díky za to, že se nad takovými věcmi zamýšlíš a že mne za mé názory nekamuneješ.
Omlouvám se, že jsem Tvé zásluhy přisoudil Angelice. Již si Vás tady nespletu.
Ještě se na mne zlobíš?
Děti a jinéTo Augustus: O dětech je další článek, který se připravuje:-)) Měl by se tu objevit někdy během víkendu:-) Nemyslím si, že by pokles porodnosti souvisel pouze s tím, že si lidé dnes chtějí užívat. Nezlobím se a ani jsem se nezlobila – nevadilo mi to.
Kroužkování si musíš ohlídatTo Angelika: Tak si toho svého hlídej a dbej na to aby ho nosil a nesundával:-) Ideální by bylo, kdybys ho vykrmila tak, aby už sundat nešel:-)) – to by ho nemohl sundat až by viděl nějakou, o kterou by mohl projevit zájem…:-))
Ad kroužkováníJde o to, zda by o takto vypaseného chlapa projevila ještě zájem také Angelika. Jestli tohle chystáš tomu svému, tak Vás oba již předem lituji. No…ale aspoň Tě již přešly chutě na sadomasochistické hrátky. Nebo do sádla se lépe mlátí?:))
To Augustus: Myslíš, že ženská bude radši svobodnou matkou, aby měla větší přípravky???
A kolik myslíš že jsou? Odebrat dítě? Nezbláznil ses náhodou? A kdo by se o něj asi tak staral?
Já sice preferuji manželství, ale na druhou stranu souhlasím s tím, že to není nutnost. Rodina základ státu? Hm, myslím, že není nijak nutná smlouva na manželství. Jsou rodiny, kde se ti dva nevzali a mají se víc rádi než ti, co na to „mají papír“.
Zas tak bych to nehrotila – někdo nemusí nosit prstýnek proto, že je mu to nepříjemné. To je jako bys někoho nutil mít krátké vlasy. Nebo mu to může překážet v práci. Jsi moc extrémista.
To Veronika: To se nechá na něm. Jak bude chtít. Od tebe vím, že nejlepší je dát mu volnost. Nejde přece o to, zda má kroužek, ale zda je šťastnej.
to neznámý anonymNe nemyslím. Já to VÍM. Podobné případy totiž osobně znám. Možná Tě to překvapí, ale nepatřím mezi ty, kteří jen tak planě tlachají o něčem, o čem toho moc nevědí.
Odebrat dítě? Ano, nezbláznil jsem se. Naopak se domnívám, že žádná matka by neriskovala podvádět na příspěvcích za takovou cenu. Tedy pokud by nebyla nenormální a pak by bylo rozhodně lepší, aby se o dítě postaral někdo jiný.
Zaopatřovací ústavy po náležité reformě by to v pohodě zvládly a když se náležitými zákony zprůchodní zbytečně byrokratický proces umísťování dětí do náhradních rodin, bude ještě lépe.
Pokud si přečteš příspěvek, na který reaguješ (udělala jsi to vůbec?),tak zjistíš, že nejde jenom o lásku. Psal jsem tam o společenské funkci rodiny. Pro tu je celkem jedno,jak se mají ti dva lidé rádi, ale jak fungují jako rodina. Navíc, když se mají tak rádi, tak proč by nemohli vstoupit do manželství? Zvlášť když pak bude pro ně i pro ostatní všechno jednodušší? Protože jim to zakazuje nějaká pochybná móda?
Manželství není papír. Je to instituce a pro věřící dokonce i svátost. Ani nevíš jakou jsi pronesla blbost. To je jako kdybys prohlásila, že rodičovství/stát je papír, láska jen vášeň a přáteství pouhé slovo.
Ne, nejsem extrémista, pouze uvažuji logicky.
Nemyslím, že bude nadšená z toho, že ji tady přímo jmenuješ.
To Augustus: S tebou jsou debaty zbytečné. Zkrátka někdo se vdávat nechce. A rodinu podle mě netvoří sňatek, někdo se jako rodina chová i bez toho. Ale mysli si, co chceš. Jen mě udivuje tvá netolerance. Podle mě má každý právo sám se rozhodnout, jestli se chce oženit nebo vdát.
Ach joKdyž se chovají jako rodina a žijí jako manželé, tak proč by se nemohli vzít? Uveď mi jeden rozumný důvod proč ne.
Ty opravdu znáš alespoň jeden případ vztahu na hromádce, který funguje jako po všech stránkách plnohodnotná rodina a ještě k tomu dlouhodobě? Já tedy ne a nemyslím, že by bylo něco takového obecně možné.
Rodina funguje jako celek nejen ze společenského, ale i právního hlediska. Rodina je právní pojem a to nejenom kvůli společenému zdanění manželů.
Když již jsou stejně rodina, tak proč takto nemohou i formálně vystupovat, aby bylo vše mnohem jednodušší? Proč ne? Protože jim to zakazuje nějaká stupidní móda? Protože si myslí, že pak budou jako víc free? V čem? S tím, že můžou partnera kdykoli opustit? To mohou i v manželství (existuje rozvod), ale rozhodnout se, zda to s ní/ním myslí vážně budou muset tak jako tak. Protože mohou opustit děti? To jde i v manželství, ale platit pak na ně musíš stejně.
Proč se nechtějí někteří lidé ženit/vdávat? Protože nechtějí? To je blbost! Lidé přece (ne)chtějí jen tak. Mají k tomu vždy nějaký důvod. Znám mnoho SKUTEČNÝCH důvodů, proč se mnozí vyhýbají manželství, a ani jeden z nich není právě morální. Aby tuto skutečnost takoví pokrytci zakryli, tak se schovávají za žvásty o cárech papíru, svobodě a chtění.
Ne, nejsem netolerantní. Soudíš mne příliš zbrkle. Jen nemám rád laciné žvásty, zbabělost, pokrytectví a zneužívání pojmů jako svoboda či právo pro jejich krytí.
Ono s tím právem je to totiž složitější. Jistě mi neupřeš právo na život, ale již by se Ti nelíbilo, kdybych jím omlouval to, že bych třeba nedělal a kradl. Každé právo je ohraničeno jiným právem a každá svoboda jinou svobodou.
Společné zdanění manželůTo Augustus: co se týče společného zdanění maželů – nemyslím si, že by se lidé brali kvůli tomu, výhodné pro manžele je totiž toto zdanění tehdy, pokud jsou veliké rozdíly mezi jejich příjmy – a co si budeme povídat, to u většiny obyčejných rodin není… Ale jinak máš v mnohém pravdu – nebo alespoň celkem zajímavý názor. Sice jsi přímo neodpověděl na otázku v článku, ale vyvozuji si z toho, že by ses někdy v budoucnu, pokud k tomu bude příležitost oženil – tedy, dal bys přednost svatbě před žitím na psí knížku…
Ehm…ehmVzhledem k tomu, že jsem se vyjádřil, že žití na psí knížku považuji za nemorální a chtěl jsem ho postihovat, tak je vcelku logické, že dávám přednost manželství. To bych tuto instituci zde přece tak zapáleně neobhajoval.
To Augustus: Proč by se nemohli vzít? Třeba nechtějí zbytečně utrácet peníze, nebo znají spoustu párů, kteří se mají dobře, dokud se nevezmou. Žijí spolu, mají spolu děti a vše je v pohodě, pak se vezmou a za rok za dva se to pokazí, rozvedou se a už se nechtějí ani vidět.
Jo, vztah na hromádce jsem znala a fungoval právě do té doby než se stali manželi.
Někdo se třeba cítí líp, když může mít možnost toho druhého opustit, nikdy by to neudělal, ale právě proto, že je tu ta možnost. Nic ho nenutí, aby s ním zůstal. Je s ním proto, že chce. A pak, když už se vzali, zase se rozvádět, spousta práce a tak.
Ehm…ehmSvatba zase tolik nestojí. Vždyť se z toho nemusí dělat bombastická záležitost. Zbytečně? Vzhledem k tomu jak jim to oběma může zjednodušit život bych to tak rozhodně neviděl.
Evidentně znáš zcela jiné případy než já. Nemohu sice jednoznačně odhadnout, co mohlo stát za krachem těchto vztahů, ale jsem si jist, že to zcela určitě nebylo manželství, ale spíše Ti lidé sami.
Takové vztahy zřejmě nestály na pevných základech a stejně by se rozpadly i bez něj. Rozumně pojaté manželství na tom již pak nemůže nic zhoršit, maximálně tak prospět.
ALE I V MANŽELSTVÍ TU MOŽNOST MÁ!(viz mé předchozí příspěvky). Existuje přece rozvod. Ten dnes není nijak zvlášť složitá záležitost, když se bývalý manželé dokáží dohodnout o dětech a majetku (či mají předmanželskou smlouvu).
A pokud již někdo z někým žije a má třeba i děti, tak ho/ji také NEMŮŽE jen tak znenadání opustit stylem „Zlato, já to balím.“
Takže pokud se někdo bojí závazků a odpovědnosti (většinou ty pravé důvody), tak se jim stejně časem nevyhne a je proto naprosto zbytečné alibisticky se schovávat za nějaké kecy o cárech papíru, nechtění etc.
Pak je tu ještě jedna možnost, že spousta lidí dnes neví, o čem manželství ve skutečnosti je a představují si pod tímto pojmem úpln+ zavádějící věci.
To Augustus: Já osobně se teda radši nevdám, než že bych se chtěla rozvádět. Když si nebudu jistá, připadá mi lepší, nevzít se.
Já teda jsem pro manželství – naprosto jednoznačně, ale kdyby můj přítel nechtěl asi mě to bude trochu mrzet, ale ať už budou jeho důvody sebemalichernější, pokud to nebudou vyloženě nesmysly, budu to ráda akceptovat. Je mi s ním dobře bez ohledu na to, zda jsme manželé nebo ne. A rodinu podle mě tvoříme stejně.
Svatba tolik nestojí? No pár tisíc to je a jsou chvíle, kdy je lepší koupit kočárek, byt… a když už svatbu, tak s hezkýma šatama, hostama a vším co k tomu patří… vlastně by se mi líbilo i někde na kopci si vyměnit prstýnky.
Vážně? Já myslím, že i když s někým žiješ, tak pokud jsi natolik bezcharakterní, že bys ho dokázal opustit slovy: „Zlato, já to balím.“ jen tak znenadání, manželství ti v tom nezabrání. Já kupříkladu nepotřebuju papír, prstýnek nebo cokoliv jiného, abych věděla, že nikoho v bryndě nenechám. Ale zrovna tak vím, že když mi někdo bude ubližovat nebo něco podobného, klidně mu uteču, i kdyby na mě měl licenci. Tak abychom si to ujasnili, co je podle tebe tak strašně důležité na manželství?
Úvahy jsou to zajímavé, leč chybí jim jeden rozuměr.Augustus nadnesl naprosto příhodné argumenty, ale podal je v pro něj typickém nekompromisním tónu.
Řádící anonym se jal obhajovat sobce řečmi o toleranci. Tolerance je krásná věc, ale zvlášť v poslední době se za ní skrývá pokrytectví.
Dle mých informací je značná část debatujících na tomto blogu křesťany a až na jednu drobnou zmínku se zde neobjevilo nic, co by křesťanskou morálku jen vzdáleně připomínalo. Pro mne je manželství svátost, pokud pro vás není a chodíte do kostela, tak byste se měli velice vážne zamyslet nad svými životními postoji a prioritami.
Ty nejdůležitější argumenty z mé strany vycházejí z pozice víry, a tudíž je zde ani nemá cenu uvádět.
Snad jen jeden … pokud spolu dva žijí na hromádce, je to sobecké vůči státu, jsou sobečtí vůči sobě navzájem, protože nejsou schopni se odevzdat jeden druhému (a takový vztah má stěží budoucnost) a také jsou sobečtí vůči svým potomkům (a jméno v tom hraje vedleší roli).
Žití na hormádce je produktem dnešní utrhni si-užij si-vyzkoušej-zahoď civilizace.
To angelika: Ty budeš žít na hromádce s někým, kdo ze sebemalichernějšího důvodu odmítne splnit tvou touhu? Máš větší hodnotu. Každý má.
Reakce na MataDěkuji za podporu v boji proti bující sobeckosti, lenosti a pokrytectví schovávající se za krásná slovíčka.
S Tvými názory vyjádřenými v příspěvku se samozřejmě shoduji. A ohledně té jedné zmínky: Pro mne JE manželství svátost stejně jako by mněla být pro všechny křesťany. Což jsem také v této souvislosti uváděl. Předpokládám, že jsi myslel tohle.
Mé příspěvky však byly adresovány obecně všem čtenářům (tedy i nevěřícím), proto jsem se snažil podtrhnout ta nejzákladnější, nejpřirozenější a naprosto logická fakta mluvící jednoznačně pro manželství a nespojující se přímo s vírou.
Protože křesťané…myslím ti opravdoví (nikoli jen podle jména) v tom mají přece jasno a nepotřebují nic vysvětlovat. Nebo snad myslíš, že by křesťan, který ví, k čemu se hlásí, někdy vážně tvrdil, že manželství je jen kus papíru?
Mimochodem Tvé vyjádření mi nepřišlo o moc méně nekompromisní než ta moje. Nic ve zlém, to mělo být něco na způsob poklony.:))
Reakce na náboženstvíManželství přeci není jen otázkou víry. A co se týče tvé hlášky Auguste, že opravdoví křesťané v tom mají jasno, tak by mě upřímně zajímalo, co si mám představit pod pojmem opravdoví křesťané, protože pokud myslíš fanatiky, tak ti ať…
Křesťanství se zakládá na víře, ne na tom jaké výmysly (bláboly) si vymyslí církev! V tom je obrovský rozdíl, protože i církev je lživá, někdy až příliš…
VíraMimochodem, tomuto tématu jsem se chtěla poněkud vyhnout, nemyslím si totiž, že by se manželství týkalo pouze věřících. Ráda bych svá témata řešila ve skupině různých lidí a neškatulkovala bych je podle víry nebo barvy pleti…
Mimochodem, každý máme svou hodnotu a jak s ní naložíme je jen na nás!
z5 na zacatekno, tak debata je tu dosti dlouha a z casti mi prijde az prihrane vazna. spousta tech poucek je prece vseobecne znamo a vypisovani je tu mi prijde prinejmensi zbytecne, ale to je jen muj nazor.
Ale abych se taky vyslovil k manzelstvi. OSobne proti nemu nic nemam, mozna, ze bych se i rad ozenil, za par let, az budu vedet na cem jsem. Ziti na hromadce ovsem taky neni od veci, na urcitou chvili, aby oba vubec zjistili, zda spolu dokazi vydrzet. Prasknout rovnou do bot mi prijde dosti riskantni. Ovsem na druhou stranu spolu bydlet a nad svatbou ani neuvazovat mi prijde spise jako – mam te tady, vyper, uvar, vyspi se se mnou atp. a kdyz me to prestane bavit, tak cau… Opet je to jen v lidech. Ja jsem pro chvilkove souziti s tim, ze oba lide jsou pro svatbu, pokud to bude klapat. A pokud je vztah v poradku, klapat to bude…
Re:zpět na začátekMusím zde souhlasit s Frostem, který uvedl v podstatě to, co zde píši již od začátku. Lidé by si před případným manželstvím měli zkusit na určitou dobu spolu žít. Aby věděli do čeho jdou a zda do toho vůbec chtějí jít. Zdejší diskuze navíc prokázala, že zavrhování či vyhýbání se manželství (ve vztahu) je nemorální a nemá žádné logické ani jiné opodstatnění.
Veber:
Předně když napíšeš „církev“, tak bys měla uvést, kterou myslíš. Ono je jich totiž víc.
Také jsem se chtěl vyhnout křesťanskému rozměru této debaty, jelikož opravdový křesťan v tom má přece automaticky jasno.
A kdo, že je opravdový křesťan? No přeci ten, který věří v Boha a křesťanské hodnoty, mezi které manželství neodmyslitelně patří a přímo z nich vyplývá. Pro všechny křesťanské církve je to krom jiného svátost. A nikoli proto, že by to vyhlásil nějaký dědek, ale právě kvůli těm hodnotám.
Jak jsi na tom Ty? Já myslel, že v Boha věříš?
zpět na začátekTo Augustus: A co když věřím v Boha, ale v křesťanské hodnoty ne? Třeba nejsem křesťan, ale jen věřící… Což je dosti velký rozdíl. Ale tuto rovinu bych opustila…
To Frost: Myslím si, že máš pravdu. Při společném soužití může vyjít najevo spousta zajímavých věcí…
SrandaFakt zajímavé mi připadá, že s Frostem téměř bez výhrad souhlasím, stejně jako Augustus, ale s ním naopak téměř bez výhrad nesouhlasím. Vida, jak lze stejné smýšlení podat jinak.
To Mat: Augustus tě sice chválí, ale já si myslím, že i když jsi mě sprdnul, bylo to podstatně milejší. Kdoví, třeba jsou v tom osobní sympatie. Nebo jsi vážně milejší.
Psí knížka – pelíšek Vdala jsem se před 42 lety. Tehdy- psí knížka- byl pojem vůbec nepřijatelný. Myslím si, že před manželstvím se dnešní mladí většinou chtějí poznat po všech stránkách. Ale to poznávání pak může trvat třeba celý život. Jsem římsko-katol. vyznání. Podle řím.kat. náboženství je manželství svátost a je nezrušitelné.
Řekla bych, že psí knížka je zbytečná a z pohledu ŘK nemorální. Nejsem žádná puritánka, ale řádně uzavřený svazek před knězem v kostele- nikoliv na obecním úřadě – má něco do sebe. Zdravím všechny mladé, co se hledají a přeju palce, aby jejich volba byla dlouhotrvající. Ahojky.
je mi 23 a slovo svatba mě děsí
EviA čímpak to?