Leden 20

myšlenkové pochodyZnáte to, koupíte dítěti hračku. Nejprve je unešeno tím, že je nová a neokoukaná, ale po čase leží vedle starých a dožaduje se nové. Někdy si znovu začne hrát i se starými, někdy patří jedna z těch starých mezi velmi oblíbené a proto tu jedinou neodhodí… Staré hračky jsou rezerva, když není nová a není s čím si hrát, sáhne dítě po starých….

Je to takhle i s lidskými vztahy? Objeví se nový člověk (nová hračka) a my na čas zapomeneme na staré? Ozveme se starým přátelům jen když není nikdo nový? A co milostné vztahy? Fungují tam také báze hraček?

Doufám, že ne, doufám, že jsou hračky i lidé, u nichž je to vyjímka, s nimiž si hrajeme pořád:-) Jsou přece ženy, které mají někde doma vystavenou hračku z dětství. Jsou manželství, která vydrží po celý život.

A jen věta z jedné písničky od Svěráka a Uhlíře na závěr: Neopouštěj staré známé pro nové….