V září roku 2014 jsem se tu chlubila kabelkou na přání, kterou jsem šila pro kolegyni (zde). Tehdy zatoužila po kabelce z mé šicí dílny i její sestra. Chtěla něco sportovnějšího.
Pokračování článků o Polsku mám připravené, jen nás zlobí připojení k internetu a bez fotek to není ono, tak musíte chvíli počkat. ALE dovolte mi ukázat vám mou letošní výzdobu a loňské dárky (fotky mám nahrané již dlouho):-) Třeba vás těsně před svátky ještě inspiruji k vlastnoruční výrobě dárků:-)
Když se kamarádce narodila první dcera, neustále jsem tvrdila, že jí něco ušiji. V průběhu jejího těhotenství jsem plánovala deku na miminko a další věci. No, ale najednou má od března (snad jsem nepopletla měsíc) dcery dvě a já je stále nepodarovala.
Moje maminka vyslovila před Vánoci přání o ušití sady do kabelky pro svou kolegyni z práce. Toužila dát jí to jako dárek. Do Vánoc jsem sadu nestihla, ale naštěstí se ty dvě nestihly vidět. Měla jsem tedy trochu času navíc.
Zdravím po dlouhé době. Několikrát jsem si tu na blogu stýskala, kterak jsem kolegyni slíbila kabelku a jak se mi do ní nechce. Strach, že ji zkazím byl velký, ale nakonec se celkem povedlo – i když bez komplikací se mé šití neobešlo:-))
Dokončení téhle kabelky mi trvalo velmi dlouho. Asi 3 týdny mi tu ležela bez uší a bez olemování a já se k jejímu dokončení stále nemohla dokopat. Až jsem měla před 14 dny dovolenou o které jsem sice běhala po doktorech, ale zároveň si i našla čas na dokončení. Pomohl v tom i přítel, který mi taktně předhodil, že našpendlená kabelka se nám u knihovničky „válí“ již příliš dlouho…
Zatímco včera u nás bylo příjemné slunečné počasí, dnes nebe vypadá poněkud uplakaně i když zatím venku neprší. A tak díky včerejšímu počasí byla příležitost vytáhnout mou nejnovější kabelku.
Začíná jaro, na šití je čím dál tím méně času – jednak kvůli práci a druhak mě krásné počasí táhne ven. Když si ale moje maminka řekla o kabelku, kterou by mohla vytáhnout do divadla, nemohla jsem odmítnout…
Před cca 2,5 lety by mě nikdy nenapadlo, že začnu šít. Navíc, přiznávám, měla moje maminka měla obavy pustit mě ke stroji – abych to nerozhasila, nerozbila apod. A tak se v mé hlavě zrodil nápad, přihlásit se na kurz šití. Už ani nevím, co bylo tím prvotním podnětem…
Nejnovější komentáře