jak jsem slíbila – článek o tom, co jsme "vyřešili"

Zhruba před měsícem a kousek jsem tu načala téma, které se jmenovalo Co je láska? Ptala jsem se vás, co je podle vás láska či co si představíte, pod pojmem láska. Dala jsem vám měsíc na to abyste se mohli k danému tématu vyjádřit – omlouvám se, že jsem nedodržela přesně limit, ale myslím že vám to zase tolik nevadí (je toho v poslední době moc). Tímto bych také chtěla poděkovat všem, kteří se k tématu vyjádřili ať to již bylo v komentářích nebo prostřednictvím emailu. Díky vám všem!

Nejprve bych vás tedy seznámila s vlastním pátráním. Zajímalo mě, jaká je asi tak definice lásky a tak jsem trochu zabrousila na internetu. Wikipedie mi vyplivla docela obsáhlý článek – ostatně se můžete přesvědčit sami, část vám zde uvedu:

"Definice lásky

Je mnoho forem lásky i mnoho typů milujících. Láska existuje ve všech kulturách a typ lásky existující v dané kultuře naznačuje individuální chápání, co láska je. Proto univerzální definice, co láska opravdu je, zatím neexistuje.

Psychoterapeut a spisovatel M. Scott Peck ji definuje takto: Je to vůle rozšířit své „já“ ve prospěch duchovního růstu, ať už vlastního, nebo cizího.

Existuje mnoho různých typů lásky:

• láska k partnerovi
• láska k dětem
• láska k rodičům
• láska k Bohu
• láska k lidstvu
• láska k zákonům a spravedlnosti
• láska k zdraví (pohodě)
• láska k přírodě
• láska k jídlu
• láska k vědomostem
• láska ke sportu
• láska ke slávě, uznání atd.
• láska k penězům

Různí lidé hodnotí různé typy lásky odlišně. Láska je abstraktní a existuje kolem ní mnoho otázek.

Láska mezi lidmi (interpersonální)

Interpersonální láska je láska mezi lidmi a znamená mnohem víc, než jen že se někdo někomu velmi líbí. I když pocity jsou obvykle reciproční (vzájemné), může též vzniknout neopětovaná láska. Interpersonální láska existuje obvykle v interpersonálních vztazích, např. mezi páry, členy rodiny a přáteli. Ale lidé často vyjádřují lásku k jiným osobám i mimo těchto vztahů, např. různými dary nebo dobrovolnictvím.

Některé prvky často přítomné v interpersonální lásce:

• Náklonnost: uznání druhého
• Propojenost: uspokojování základních emocionálních potřeb
• Reciprocita: když je láska vzájemná
• Závazek: snaha udržet lásku
• Emocionální intimita: sdílení emocí a pocitů
• Příbuzenství: rodinné vazby
• Vášeň: sexuální touha
• Fyzická intimita: sdílení osobního prostoru
• Péče: snaha pomoct

Sexuální energie může být nejdůležitějším prvkem určujícím formu vztahu. Zatímco sexuální přitažlivost často podněcuje novou vazbu, sexuální vztah je považován za nežádoucí nebo nevhodný v určitých vazbách lásky. Mnoho etických systémů odsuzuje sexuální vztahy mezi členy rodiny, u dětí nebo mimo závazný vztah. Ale existuje mnoho způsobů vyjádřit vášnivou lásku bez sexu. Náklonnost, emocionální intimita a vzájemný zájem jsou obvyklé u příbuzných a přátel všude ve světě."

Přiznávám ale, že mi to moc nepomohlo a tak jsem se rozhodla, že se spíš budu řídit tím, na čem jsme se shodli my – lidé, čtenáři – protože láska je to, co se týká především nás!
Takže:
1) Většina z nás považuje lásku za nejvyšší cit. Pokud vám to nepřijde přehnané, tak by se snad dalo říci, že láska je pro nás něco jako vzduch bez kterého bychom nemohli žít.
2) Shodli jsme se i na tom, že definovat lásku asi opravdu nedovedeme. Zřejmě to bude tím, že každý z nás miluje jinak, stejně jako každý z nás cítí něco jiného, nebo se mu něco jiného při slově láska vybaví (osoby, potraviny, knihy, filmy, emoce…)
3) Láska pro nás má ohromný význam, máme dojem, že nás obohacuje.
4) Zřejmě si myslíme, že láska je dokonalý cit, i když naše vztahy dokonalé nejsou (vzpomeňte si na hádky nebo rozchody). Proto hledáme stále cosi dokonalého a mnohdy býváme rozčarováni.
5) Abychom tedy podpořili Augusta a jeho "kolegy," tak by se dalo ve stručnosti říci, že o lásce se toho napsalo (stačí si najít třeba citáty slavných) a napíše ještě určitě hodně. Čím to je? Asi tím, že je nám to téma skutečně blízké a týká se všech!
6) Dalo by se zřejmě i říci, že si mnoho lidí dovede představit sex bez lásky, ale nikoliv lásku bez sexu. Z čehož by mohlo plynout, že láska jako taková je citová (emocionální) záležitost, kterou propojujeme s fyziologickými vjemy (dotek, polibek…)
7) To, koho nebo co milujeme nedokážeme ovlivnit i když se o to snažíme
8) Láska většinou přijde nečekaně – často tehdy, kdy už jsme všechny snahy vzdali
9) Láska by se měla především žít (a prožívat)
10) Láska také bolí – nejen v případech rozchodu, ale i v případě hádky, nedorozumnění, žárlivosti (ta k lásce patří ať se nám to líbí nebo ne a v přirozené míře je normální. Je to svým způsobem znak toho, že k tomu druhému něco cítíme – i když to nemusí být pokaždé láska…). Láska bolí, může nám přinést pocity smutku, zklamání, utrpení – ale jak již bylo napsáno v některém z předchozích bodů – léčí, je smyslem života (pokud to není přehnané tvrzení) atd.
11) Většinou s sebou láska ale nese kladné city a pocity jako jsou štěstí, radost, opojení (je to pravda, láska má lepší účinek než drogy – ne že by to byla moje zkušenost, ale rozhodně je ten účinek dlouhodobější), klid, krása, pocit bezpečí…

Někde jsem slyšela i opak slova láska – každopádně to nebylo slovo nenávist, bohužel se mi nějak nepovedlo si to zapamatovat…:-( Snad jindy… Ale je to další námět k zamyšlení….

Co říci závěrem? Asi vám dám jednu radu: říkejte těm co je máte rádi (milujete), že je máte rádi tak často, jak často to cítíte a jak často si to zaslouží! Někdy se totiž může stát, že pak už příležitost k tomu to říci nebude! A taková hlavní rada? MĚJTE SE RÁDI (já vím, určitě jste čekali: milujte se a množte se 😀)