1. – 3.8. 2013

Poslední den byl program podle mnohých slabší. Částečně to byla pravda, ale bylo nutné i se začít pomalu vracet do běžného života i když na rekonvalescenci byla ještě i neděle. Zvláštní, jak některé ceny občerstvení šly postupně během těch několik dnů dolů. Grilované kuře se oproti čtvrtku dostalo v sobotu na poloviční cenu:-D

16:10 – 17:00 Paula & Karol (PL)

Dvojice z Polska se prezentuje s hudbou tzv. indie coutry folk. V polsku fungujeí od roku 2009, vystupují ve Velké Británii, Francii, Norsku, Německu i Ukrajině. Zpívají anglicky.

Nezní to špatně, posuďte sami:-)

Nikdy jsem o nich neslyšela, ale hned jak se začalo zpívat (nebyli jsme přímo u pódia), tak jsem se pleskla do čela – to zní jako Support Lesbiens. A bodejť by ne, když frontmanem je Kryštof Michal ze Supportů…

 Éterická zpěvačka ve vzdušných šatech a s květinovým věnečkem na hlavě mě uchvátila. Připomínala mi Enyu, ani nevím proč. V roce 2011 vydala debutové sólové minialbum s prostým názvem Maia Vidal.

Sázavafest se pyšní tím, že o sobě tvrdí, že je multižánrový. Krom hudební produkce tak můžete shlédnout divadelní představení či taneční vystoupení. A zavítal sem i Lukáš Pavlásek, Ester Kočičková a Karel Hynek. Představení jsme dali přednost před slovenskými No Name a to z toho důvodu, že jejich koncertů jsme zažili již několik. Gagy byly dosti vtipné. Ester Kočičkovou někdy nemusím, ale tady mi sedla. Vystoupení Karla Hynka na téma, kterak jsme my ženy zmanipulované zamilovanými filmy a hudbou a co mají muži chudáci dělat bylo zábavné a trefné. Lukáš Pavlásek si na místě zřídil improvizovanou kapelu se dvěma dobrovolníky z publika s názvem „Šakalí prdel“. Řvali jsme smíchy společně s narvaným stanem. Příště prosím více prostoru – vzadu bylo hůře slyšet. No a nechyběl ani rozezlený Jožo Kysucký ze Slovenska, kterému vadilo, že nedostal na festivalu prostor a proto nám nezazpíval „nič“. Prý si ale zařídí vlastní festival, na kterém bude hrát celé tři dny:-D

20:20 – 21:10 Jiří Schmitzer

Písničky pana Schmitzera mám ráda pro jejich neobvyklost i vtip. Měla jsem s ním tu čest již podruhé. Ve stanu to trochu prořídlo a tak se dalo lépe dýchat. Zpívali jsme i smáli se jeho občas i nezamýšleným vtipům. Nechyběla ani má oblíbená píseň Ferda („Spadlo prase do strouhy, jak široký, tak dlouhý…:-D) či částečně improvizovaný Japonec.

Samozřejmě Falco z mrtvých nevstal, to jen část jeho kapely s některými novými lidmi funguje dál. Bohužel projekce nefungovala a tak jsme nemohli vidět obrazové záznamy zpívajícího Falca a slyšeli jsme je jen ze záznamu. Zaujalo mě prolínání živé hudby s částmi záznamu Falcova hlasu.  Vystoupení bylo moc pěkné. Nechyběl ani největší hit „Jeanny“.

22:00 – 23:00 Monarchy (UK)

Málo kdo prý ví jak členové tohoto uskupení vypadají, neboť vystupují v maskách. Jejich muzika je prezentována jako synthipop. Lákali mě především proto, že některá média je přirovnávají k mým oblíbeným Hurts. No nevím, Hurts se mi líbili dříve a tak zůstanou mými favority, ale ani hudba Monarchy nezněla špatně:-)

23:00 – 00:00 TATA BOJS

Pro mě vrchol sobotního programu – vystoupení v rámci turné kapely k 25 letům existence. Strašně jsem se těšila a rozhodně jsem nebyla zklamaná. Neuvěřitelně propracovaná choreografie s vizuálními prvky. Skvělé! Nechyběla ani píseň zahraná na vlastnoručně vyrobené, 100 % recyklovatelné, hudební nástroje (blaho pro mě, milovníka recyklace). Atmosféra vystoupení nelze ani popsat, to se prostě musí zažít. Nesměly chybět písně jako Pěšáci nebo Atention Aux Hommes (Piti piti pá). Kapela se rozloučila svou Tanečnicí. Byla jsem nadšená a spokojená. Přeji minimálně dalších 25 let!

00:00 – 01:00 Scarlet soho (UK) 

Elektropopové trio z Velké Británie. Letošní Sázavafest byl věnovál Falcovi. Jeden z mixů jejich písně „Solo KO“ měl na starosti Graham Laybourne, který spolupracoval dříve také s Depeche Mode a také s Falcem. Čili umístění této kapely do závěru festivalu nebyla náhoda.

A celý třetí den očima reportérů

Sázavafest se mi moc líbil, pokud bude příležitost, ráda vyrazím znovu. K dobré atmosféře přispělo i super počasí. Organizátoři vše zvládli bez velkých chyb. Body připisuji i za to, že do areálu bylo v horkých dnech přivezeno několik cisteren s pitnou vodou, bylo tak možné se napít nebo osvěžit. Moc se mi zamlouvalo poznat kapely a hudbu, které bych si asi jinak sama nikdy nepustila. Hudba naživo je něco zcela jiného než záznam. Na festivalu potkáte spoustu rozličných lidí, můžete tam potkat známé ze všech koutů republiky, které byste zde nečekali. Jestli jste ještě nikdy na festivalu nebyli, tak to někdy zkuste!:-)