Jazz Night
aneb jak bylo na jazzuOd středy se v městě ve kterém studuji koná jazzový festival. Protože středeční a čvrteční program měl být za darmo – tedy, vstupné volné, rozhodly jsme se s holkama, že tam vyrazíme. Jazz normálně neposlouchám, není to zrovna můj styl a tak mě zajímalo, zda se mi to bude líbit.
Do sálu (sál byl v hospodě, takže to bylo i spříjemným posezením) jsme dorazily před osmou hodinou večerní vcelku příjemně naladěné. Objednaly jsme si pití u takového zvláštního číšníka – kdyby na sobě neměl bílou košili a černé kalhoty, tak bychom si mysleli, že je to spíš nějaký rocker – a čekaly co se bude dít.
Lidé se trousili opravdu celkem pomalu, seděly jsme v rohu a čekaly, když tu k nám přistoupil jakýsi pán a vytáhl peněženku. Čekala jsem schválně, kolik z ní vyloví, ale kamarádka ho upozornila na to, že my vstupné nevybíráme. Přišlo mi to celkem humorné, zvláště, když přítelkyně toho pána mu řekla „Nevnucuj se“. Nevadilo nám, že na nás všichni pobaveně koukají, bavily jsme se totiž taky.
První písnička mě doslova nadchla, nebyla to muzika, jakou jsem čekala – pomalá a utahaná, ale rychá a svižná, která s námi vyloženě cukala:-)
Celý večer jsme si povídaly, popíjely a u toho stihly poslouchat jazz. Bylo to skutečně super!
Když jsme vylezli ven, bylo všude plno sněhu – od té doby tady sněží téměř pořád, dnes ráno jsme tu měli 2 cm. Asi bych měla vytáhnout zimní bundu… Ale s tím sněhem jsme se vyblbly – dělaly jsme koule a psaly vzkazy na auta…
Ve čtvrtek už jsme sice nešly na další kapelu jazzového festivalu i když jsme si to původně plánovaly (byla velká zima), ale i tak mám z toho večera velice příjemný pocit ještě teď.
Tak to je super, že jste si tu užily.:) To mohla být sranda s tím chlápkem.
ajajPromiň, asi jsem ti trochu ovlivnil anketu. Jen jsem zkoušel, jestli nejde hlasovat víckrát a ono jo. Omlouvám se:(
Ach joTy jsi vážně ještě velké dítě:))…ale nevadí. Hlavně, že máš radost ze života. Kdybys na tomto článku trochu zapracovala a dala si pozor na interpunkci, mohla by z něj být zajímavá reportáž. Ale je to hezoučké.
Je škoda, že spousta autorů chápe blogy jako osobní výlevníček s rezignací na kvalitu. Zbytečně tak degradují své schopnosti.
To Augustus:Na to, že se mi podařilo článek „sesmolit“ o hodině, o které jsem měla dělat naprosto něco jiného, tak si myslím, že je docela zdařilý:-)
Není nad toNení nad to pochválit si článek:-)))
PoklonaNa to, žes to smolila o hodině jde o velice zdařilou věc. Na druhou stranu sis na tom také mohla dát záležet někdy jindy. Nehoní Tě přeci nakladatel ani šéfredaktor a řekl bych, že Tví čtenáři si s výjimkou mé drzé maličkosti nějakou tu snahu od Tebe zaslouží.
já takypříjemně strávený večer.lepší než nic nedělat a válet se na intru. a to pivko…hm………
mana mana
omlouvam se za offtopic, ale nevim jeslti augustus vytvari zamerne tyhle provokujici komentare nebo si ma vazne takove nazory. Blogy nejsou az tak hrozne stara zalezitost a pod pojmem weblog se skovava velka spousta ruznych autorstvi, od profesionalniho sdelovani a zpravodajstvi (jednotlivce,tymu)az po jednotlive utrzky zivotnich situaci a ventilovani osobnich pocitu do verejne site a s tim spojene jakesi mozne uspokojeni nebo taky jen takove nevyznamne ukladani myslenek s tim, ze si je muze kdo chce precist.., ale prvotne je kazdeho vec jakou formu zvoli a vubec neni skoda, ze blogy nekteri chapu jako vylevnicek, ba naopak… vsak taky za timto ucelem vznikl i prvni blog a dnes je to tak siroke slovo jak je jen mozne. Takze co blog, to nazor, to styl psani, to odlisne vnimani, to neco jedinecneho… nechci stylizovane texty podle sablony slohovych praci, chci cist anarchii myslenek nove a nove vypadajici veci z ruznych pohledu, chci cist pocity. Blogy se podle me nectou tak moc kvuli tomu jak jsou napsany, ale podle toho co za informaci obsahuji.
Ovsem pokud je tento blog psan jen za ucelem co nejvyssi navsevnosti a ne sjednocovani urcite komunity a nazoru, tak potom necht jsou augustova slova svata
Rozumný komentářTo sweepz: Díky moc, beru to jako fajn názor a líbí se mi, že je mimo jiné naprosto jiný než ten Augustův a navíc není útočný, ale konstatující – cením si ho o to víc, že nikomu svůj názor nevnucuješ. Díky za něj a vítám tě na mém blogu
Slovo rozumný má trochu jiný významObávám se, milá Veber, že na tom komentáři není nic rozumného, protože na mnoha místech sám sobě odporuje. Nic proti sweepz. Pouze uvádím fakta.
Jednak:
– články typu pocitovylévání nepřinášejí nic nového a jsou obecně na jedno brdo. Tak jaképak nové myšlenky?
– články především o pocitech nic moc myšlenek ani informací nepřinášejí, jelikož v nich jde hlavně o ty pocity
– takové články se tudíž čtou hlavně kvůli pocitům. Tedy tomu, jak jsou napsány. Jejich obsah je téměř shodný a až na detaily vzájemně zaměnitelný…jako z jedné šablony:))
– běda tomu, kdo by to, jak jsou napsány (nedej Bože) kritizoval. To se na něj blogeři hned sesypou. Např. aby to nečet. To je mi tedy pěkná anarchie, svoboda slova, názoru i stylu psaní.
– anarchie nikdy nemůže sjednocovat určitou komunitu či názor, jelikož něco takového ze své podstaty popírá. To je jako by někdo obhajoval křesťanství satanismem.
– offtopic by to nebylo, kdyby se autor ráčil napsat to samé o nějaký ten článek níže. Ten byl totiž zaměřen na podobné téma. Někdy se docela hodí hledět místo pocitů i na informace.:))
Milá Veber:
Měla bys jednotlivé komentáře posuzovat spíš podle jejich obsahu než podle toho s kým souhlasí či nesouhlasí. Jinak se totiž nevyhneš praktikování myšlenkové diktatury, což by zde, doufám, nikdo nechtěl.
Pocity jsou skvělá věc, ale pro práci s fakty se nehodí. A diskuze je práce s fakty. Nechci nikomu vnucovat svůj názor. Uvádím jen jediný spolehlivý způsob, jak se vyhýbat neplodným hádkám.